O nás
Vítejte na stránce turistů Lhoty v sekci O nás
TURISTIKA V OSTROŽSKÉ LHOTĚ
Foto: Archiv TK Ostrožská Lhota
Turistika v Ostrožské Lhotě nemá, na rozdíl od jiných sportovních odvětví, dlouhou historii. Lze ji rozdělit na tři období – 1975 až 1979, 1987 až 1991 a 1994 až současnost.
Počátky turistiky, které se podařilo zdokumentovat sahají do roku 1975, kdy se v místní Základní devítileté škole formuje turistický oddíl. Vzhledem k tomu, že oddíl tvořili žáci ZDŠ, neměl dlouhého trvání a v roce 1979 činnost ustává.
Turistika v Ostrožské Lhotě se dočká svého znovuobnovení až v roce 1987. Začínají se pořádat jarní a podzimní „Šlápoty okolo Lhoty“, zájezdy do Vysokých Tater, zimní přechody pohoří na lyžích.
Po roce 1989 přišel útlum v činnosti turistiky vyvolaný hlavně přelomem v politické situaci a v přetlaku nových událostí chyběla vůle, ale i čas pořádat a účastnit se turistických akcí. Tento stav trval až do roku 1994, kdy byl ustanoven výbor Turistického oddílu TJ Sokol a turistika přidělením do struktury TJ dostala punc organizace TJ. Prvním předsedou se stal Milan Straka a oddíl měl 10 členů. Je zavedena kronika (prosinec 1998) dokumentující činnost, v r. 1997 je zakoupena ze sdružených prostředků TJ Sokol videokamera, oddílem turistiky nejvíce využívaná (od r.2004 má TK vlastní kameru). Všechny tyto skutečnosti se odráží i na zájmu lidí o turistiku. Každým rokem až do současnosti se počet členů zvyšuje (v r.2006 má TK 32 členů), a téměř nikdo neodchází.
V roce 1997 se změnou názvu celé Tělovýchovné jednoty se mění i název oddílu turistiky na Turistický klub SK Ostrožská Lhota (TK). Činnost klubu se neustále rozšiřuje, vedle klasické turistiky je to i cykloturistika, v zimě lyžování běžecké i sjezdové. Program turistické sezóny tak dostává řád – na jaře a na podzim jsou pořádány Šlápoty okolo Lhoty, a to nejen kolem Ostrožské. Každým rokem se pořádají i vícedenní náročné přechody pohoří (v minulosti například Jeseníky, Malá i Velká Fatra, Nízké Tatry, Bílé Karpaty, Beskydy, Slovenské Rudohoří, Roháče atd).
V posledních letech se činnost rozšiřuje i na vodácké akce. První „cvičná“ byla plavba Baťovým kanálem za Starého Města do Spytihněvi a po Moravě zpět. „Naostro“ se jela v roce 2003 Otava, v dalších letech Vltava, Lužnice, Sázava. Od roku 2003, kdy byla realizována OÚ výletní stezka ke sv.Antoníčku se turisté starají o její značení a údržbu.
Turistika možná nezapadá do schématu tradičních sportů provozovaných pod hlavičkou SK a cílem nejsou první místa. Stupně vítězů patří všem, kdo se rozhodnou udělat něco pro svou tělesnou zdatnost, pro fyzické i duševní zdraví, pro vztahy mezi lidmi, pro vztah k přírodě. Je to klub, jejíž členové se snaží prožít plný život ve zdraví, kráse a poznávání.
V současné době (2021) má turistika 26 členů.
Předsedové turistiky:
1994 - 1998 MILAN STRAKA
1999 - 2003 PETR RADOCH
2004- 2006 PAVEL ŽAJDLÍK
2006-2013 PETR RADOCH
2013 - 2020 STANISLAV KUŘINA
V ÚNORU 2020 BYL ZVOLEN PŘEDSEDOU PAVEL ŽAJDLÍK.
Zdroj: Kniha o Ostrožské Lhotě
A něco o naší Lhotě:
Ostrožská Lhota
Ostrožská Lhota je obec v v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. V roce 2012 v ní žilo přes 1500 obyvatel a byla tak největší obcí s názvem Lhota v České republice.
Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí při dolním toku říčky Okluky, pod vrcholem Antonínského kopce s poutním místem Svatý Antonínek.
Leží asi12 km jižně od Uherského Hradiště, na jižním okraji okresu Uherské Hradiště (a Zlínského kraje) při hranicích s okresem Hodonín (a krajem Jihomoravským).
Svým katastrem o výměře 6,35 km² sousedí s katastry obcí Ostrožská Nová Ves (na severu), Hluk (na východě), Blatnice pod Svatým Antonínkem (okres Hodonín; na jihu) a Ostrožské Předměstí a Kvačice (dnes součásti města Uherský Ostroh; na západě).
Rok Název
1371 Velká Lhota
Lhota Kamenná
1522 Ostrovská Lhota
1592 Lhota Ostrovská
1720 Ostro Lhota
1751 Ostra Lhota
1872 Ostrá Lhota
1906 Ostra Lhota
nyní Ostrožská Lhota
Název Lhota je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné středověké kolonizace ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce. Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou Velká Lhota, Kamenná Lhota, Ostrovská Lhota či Ostrá Lhota.
Historie
Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).
První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi. Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
V roce 1421 museli doposud katoličtí farníci přijmout po vzoru svého pána Haška z Waldsheimu náboženství Moravských bratří a během husitských válek bojovali spolu s husity.
Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války.
V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.
Samostatná farnost byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765 přispěním lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 zřízena kuracie a v roce 1867 fara. Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.
Památník padlých v 1. světové válce před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě.
V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími rakouskými vojsky prošla epidemie cholery, ve které 31 osob zahynulo.
Památník padlých v 1. světové válce nacházející se před kostelem uvádí jména 38 padlých a nezvěstných vojínů.
Současnost
Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce základní školy spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování průmyslové zóny při silnici z Uherského Ostrohu do Hluku, celková rekonstrukce obecního domu či zbudování pastoračního centra P. Antonína Šuránka vedle budovy fary, ale také vysazování ohroženého dubu pýřitého v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní čistírny odpadních vod při potoce Okluky za obcí, či zřízení cyklotrasy procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z Mikroregionu Ostrožsko.
V červnu 2006 byla otevřena výstava tradičního vesnického bydlení v památkovém domku č. 143 (postaveném v letech 1832–1833 a původně patřícím rodině Bočků).V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. V roce 2011 byla při příležitosti 640. výročí první písemné zmínky vydána dosud největší kniha o obci a dům č. p. 220 byl otevřen jako víceúčelový dům s expozicí archeologických nálezů z okolí obce.
Vlastní obecní znak a prapor získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995.
V Ostrožské Lhotě jsou čtyři hospody a jedna cukrárna.
Pamětihodnosti
Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.
Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedky je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a od roku 1958 je kulturní památkou.
Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).
Socha Antonína Šuránka před pastoračním centrem (Bořek Zeman, 2002).
Zdroj: Wikipedie
Foto: std